Whistleblowing neboli ochrana oznamovatele v českém právním prostředí

5. apríl 2023

Mgr. Adéla Baďurová, advokátka

Již 23.10.2019 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (směrnice o whistleblowingu). Smyslem této normy je stanovení minimální ochrany osob, které oznamují porušení práva. Pro členské státy EU byla stanovena povinnost předmětnou směrnici transponovat do 17. prosince 2021.

ČR předpokládala, že směrnici převezme a do českého právního řádu pravidla inkorporuje prostřednictvím zvláštního zákona – zákona o ochraně oznamovatelů. Tento zákon má chránit osoby oznamující nejen porušení práva Unie, ale i protiprávní jednání vykazující znaky trestního činu nebo jednání, které porušuje právní předpisy ČR, o kterém se tyto osoby dozvěděly v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti. Ochrana se má týkat nejen zaměstnanců v soukromém či veřejném sektoru, ale i dalších osob včetně OSVČ nebo obchodních partnerů zaměstnavatelů. Zákon má chránit oznamovatele před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele jako je rozvázání pracovního poměru, převedení na jinou práci, přeložení do jiného místa výkonu práce, snížení mzdy nebo odměny, výpověď nebo odstoupení od smlouvy apod.

Bohužel se nepodařilo zákon včas schválit, což nakonec vedlo k tomu, že dne 16.3.2023 Soudní dvůr EU informoval, že došlo ze strany Evropské komise k podání žaloby proti ČR, protože ČR porušila povinnost zavést předmětnou směrnici. Součástí žaloby je návrh na stanovení pokuty, která bude ČR vyměřována až do okamžiku, kdy splní svou povinnost a ochrana oznamovatelů bude zavedena na národní úrovni.  ČR však není jediným státem, který doposud svou povinnost nesplnil – mezi „hříšníky“ patří také Německo, Estonsko, Španělsko, Lucembursko, Polsko, Itálie a Maďarsko.

Již v roce 2021 existoval návrh zákona o ochraně oznamovatelů, ale tento nestihl projít legislativním procesem. Aktuální návrh vláda schválila 23.11.2023. Tento návrh již absolvoval 1. čtení v poslanecké sněmovně a nyní je přikázán výborům, přičemž se očekává, že 2. čtení proběhne 4.4.2023.

Přestože nezapracování ochrany představuje pro ČR nepříjemnosti, někteří odborníci vítají nově navrhované znění zákona, a to kvůli tomu, že původní návrh zákona pravidla oproti směrnici zpřísňoval v podstatě nerozumně. Proto se očekává, že aktuální vládní návrh bude vyváženější.

Podle návrhu zákona by se měly povinnosti z něj plynoucí vztahovat na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 50 zaměstnanců, což je vzhledem k původnímu předpokladu (předchozí návrh zákona navrhoval, že povinnou osobou bude zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci) vítaným uvolněním. Základní lhůta pro posouzení důvodnosti oznámení je pro zaměstnavatele stanovena na 30 dnů, přičemž její prodloužení je možné jen při splnění podmínek. Za pozornost stojí to, že zaměstnavatelé budou muset zvolit tzv. příslušnou osobu, kterou může být pouze fyzická osoba. Příslušná osoba bude přijímat oznámení, posuzovat jejich důvodnost a navrhovat opatření k nápravě či předejití protiprávnímu jednání. Tato osoba musí splňovat určité předpoklady a plnit stanovené povinnosti – pokud by došlo k zákonem předpokládanému pochybení z její strany, může se jednat o přestupek, za který příslušné osobě hrozí až 100.000, - Kč pokuta.

Přestože aktuálně neexistuje platná právní úprava a vázány jsou pravidly dle směrnice automaticky pouze veřejnoprávní subjekty, lze i soukromoprávním subjektům doporučit, aby interně již pravidla postupů a ochrany oznamovatelů přijaly, přičemž podle toho, jaké bude konečné znění zákona, bude dostačující jen procesy a principy jednoduše přizpůsobit. Toto lze nyní doporučit již proto, že lze očekávat, že bude zákonodárce na zavedení právní úpravy spěchat (i kvůli hrozícím sankcím) a proto by lhůta pro nabytí účinnosti mohla být poměrně krátká (aktuálně se předpokládá cca dvouměsíční lhůta).

Nastavit interní oznamovací systém doporučujeme i zaměstnavatelům s méně než 50 zaměstnanci, neboť v případě možného podezření z protiprávního jednání, bude zde možnost oznámení zaměstnance nebo jiné osoby vyřešit interně, tedy bez intervence orgánů veřejné moci. Pokud by zaměstnavatel tento systém zavedený neměl, oznamovateli nezbývá než se se svým podezřením obrátit na Ministerstvo spravedlnosti, které dále informuje příslušný orgán veřejné moci (je-li zde podezření ze spáchání protiprávního jednání).

Máte-li zájem o přípravu vnitřního oznamovacího systému a předpisu o ochraně osob oznamujících porušení práva, neváhejte nás kontaktovat.

« »