Blog.

{MASNews::autoShow()}

Práce na dálku (homeoffice) v připravované novele zákoníku práce

14. jún 2023

Martina Siebenstichová

Možnost práce na dálku (homeoffice) je z pohledu zaměstnanců výhodným benefitem ze strany zaměstnavatele, kdy si zaměstnanec může přizpůsobit pracovní dobu a pracovní podmínky svým potřebám. Práce na dálku není v platném zákoníku práce zevrubně upravena, zákon toliko konstatuje, že si zaměstnanec, jenž nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, rozvrhuje pracovní dobu sám a že mu nepřísluší náhrada mzdy při osobních překážkách v práci a mzda nebo náhradní volno za práci přesčas nebo práci ve svátek. Zákoník práce tedy umožňuje uzavřít dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nicméně nestanovuje ani základní povinnosti zaměstnavatele s ohledem na určité kategorie zaměstnanců. V zákoníku práce je toliko zakotvena povinnost zaměstnavatele umožnit zaměstnanci pečujícímu o dítě mladší než 15 let nebo o osobu závislou na pomoci jiné osoby kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby (např. rozvržení pracovní doby do 4denního pracovního týdne nebo nerovnoměrné rozvržení pracovní doby), nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Obdobné ustanovení však není upraveno v případě potřeby práce na dálku.

Aktuálně probíhá schvalovací proces novely zákoníku práce, není tedy zcela jisté finální znění novely, nicméně vzhledem k přijaté směrnici lze očekávat, že v novele zákoníku práce budou požadavky Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2019/1937 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (směrnice Work-life Balance) transponovány.  

Směrnici přijala Rada EU dne 13.6.2019 a jejím účelem bylo podpořit zaměstnanost žen, jež bývá často negativně ovlivněna v důsledku plnění rodičovských povinností nebo v případě nemocného či jinak závislého rodinného příslušníka, dále motivovat muže k převzetí svého dílu pečovatelských povinností a umožnit tak i ženám větší zapojení do pracovního procesu a s ohledem na téma tohoto článku, také podpořit možnosti rodičů a jiných pečujících osob i tím, že budou mít možnost přizpůsobit si rozvrh pracovní doby svým potřebám. Směrnice tak zakotvuje důraz na právo zaměstnanců požádat za účelem poskytování péče o pružné uspořádání své práce, tedy požádat o rozvržení práce dle svých potřeb prostřednictvím pružného rozvržení pracovní doby, využití možnosti kratší pracovní doby nebo práce na dálku.

Členské státy měly povinnost implementovat směrnici do tří let od jejího schválení, Česká republika má tak v tomto ohledu jisté zpoždění. Vláda sice již schválila novelu zákoníku práce, návrh nyní musí projednat Poslanecká sněmovna, samotné vyhlášení zákona se tak očekává až v řádu několika měsíců.

Novela by měla oproti stávající úpravě v souladu s přijatou směrnicí již zakotvit právo některých zaměstnanců požádat o výkon práce na dálku, a na druhé straně povinnost zaměstnavatele této žádosti dle jeho možností vyhovět. Navrhované znění novely upravující dané právo zaměstnanců přijaté směrnici odpovídá, povinnost zaměstnavatele umožnit tento způsob výkonu práce však novela zákoníku práce nezakotvuje, toliko jeho povinnost písemně odůvodnit případné zamítnutí žádosti zaměstnance. Požádá-li tedy zaměstnavatele těhotná zaměstnankyně, zaměstnanec pečující o dítě mladší 9 let nebo zaměstnanec, který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu závislou na pomoci jiné osoby (ve stupni II a výše), písemně o možnost pružného uspořádání své práce, zaměstnavatel této žádosti může vyhovět, ale nemusí, když v zamítnutí žádosti své rozhodnutí písemně odůvodní. Lze předpokládat, že důvodem zamítnutí žádosti by měly být vážné provozní důvody, nicméně novela tento důvod pro zamítnutí žádosti výslovně neuvádí (na rozdíl od žádosti pečujícího zaměstnance o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby).

Vyhoví-li zaměstnavatel žádosti zaměstnance, bude nezbytné uzavřít dohodu o práci na dálku v písemné podobě. Návrh novely v aktuálním znění neobsahuje seznam povinných náležitostí této dohody, bude tedy na stranách, aby v dohodě upravily alespoň základní podmínky výkonu práce z domova – místo výkonu práce, rozvržení pracovní doby, způsob komunikace, přidělování práce a kontroly výkonu práce, úhradu zvýšených nákladů zaměstnance a s ohledem na odpovědnost zaměstnavatele také zásady BOZP. Dohodu o práci na dálku může každá ze stran vypovědět s 15denní výpovědní dobou, nebude-li sjednána jiná délka výpovědní doby. Zaměstnavatel by měl ukončení dohody výpovědí řádně odůvodnit, jedná-li se o pečujícího zaměstnance, a to s odkazem na provozní důvody, které mu brání nadále umožňovat práci na dálku. Novela zakotvuje i možnost ujednat, že dohodu o práci na dálku nelze vypovědět.

V původním návrhu novely byla zakotvena povinnost zaměstnavatele přispívat zaměstnanci na zvýšené náklady v souvislosti s prací z domova (spotřebované energie), a to formou úhrady prokázaných nákladů zaměstnance nebo paušální částkou ve výši 2,80 Kč za každou započatou hodinu. Dle stávající právní úpravy zaměstnavatel uhradí zaměstnanci toliko náhradu za opotřebení vlastního zařízení (např. počítače, domácího internetu). Tento návrh se setkal s poměrně razantní kritikou z řad zaměstnavatelů, kteří argumentovali neúměrným zvyšováním jejich provozních nákladů. V důsledku této kritiky došlo k ústupku, v návrhu se ponechala úhrada prokázaných nákladů nebo paušální částky náhrady nákladů (vypočtené dle údajů Českého statistického úřadu o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku), přibyla však možnost uzavřít se zaměstnancem předem písemnou dohodu, že mu náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci nenáleží. Tato možnost je tedy z pohledu zaměstnavatelů vítána, neboť samotnou práci z domova lze vnímat jako benefit, který byl měl zaměstnancům již určité náklady a čas šetřit (např. náklady na školku, cestovné apod.).

Původní návrh novely obsahoval i povinnost zaměstnavatele zajistit, aby zaměstnanci, který vykonává práci na dálku, nebyl odepřen kontakt s ostatními zaměstnanci. V případě žádosti se takový zaměstnanec mohl dostavit na pracoviště zaměstnavatele nebo se osobně účastnit pracovních porad, a zaměstnavateli byla uložena povinnost vytvořit podmínky pro umožnění takového kontaktu. Poslední návrh novely tuto povinnost zaměstnavatele vypustil, ponechává tak na stranách dohody, aby si v případě potřeby takovou možnost ujednaly. Rovněž se ustoupilo od povinnosti zaměstnavatele zajistit pro zaměstnance technické a programové vybavení.

Co se týče samotného rozvrhu pracovní doby, návrh nově výslovně zakotvuje maximální délku denní směny zaměstnance vykonávajícího práci na dálku, a to 12 hodin. Nově je upravena také možnost zaměstnavatele zaměstnanci práci na dálku písemně nařídit, pokud tak stanoví opatření orgánu veřejné moci, jen na nezbytně nutnou dobu, umožňuje-li povaha vykonávané práce a bude-li místo výkonu práce na dálku způsobilé.

Lze shrnout, že z pohledu zaměstnavatelů je stávající návrh úpravy práce na dálku mnohem přijatelnějším řešením, když práce na dálku nebude oproti původním návrhům pro pečující osoby téměř nároková a úhrada nákladů spojených s výkonem práce bude ponechána na stranách dohody. Z pohledu pečujících zaměstnanců dojde k určitému zlepšení jejich postavení a zvýšení ochrany jejich práv, neboť zaměstnavatel nebude moct bezdůvodně jejich žádost o výkon práce na dálku zamítnout. Může tak skutečně dojít ke zlepšení postavení pracujících rodičů a jiných pečujících osob, kteří budou moci lépe sladit svou práci a potřebnou péči o své blízké.

14, feb, 2024

Manželstvo končí, čo ďalej?

foto
Vaše manželstvo je na križovatke a rozhodli ste sa pre rozvod, čím vstupujete do neznámeho právneho teritória. Jana Mikušová Vám v rozhovore pre @akcnemamy poskytne  komplexný náhľad, ako zvládnuť tento---

16, feb, 2024

Pre RTVS o zmenách tretného zákona

foto
Našakolegyňa Katarína Králičková sa v RTVS vyjadrila k aktuálnej otázke zmien trestného zákona.

13, feb, 2024

O manželstve na RTVS

foto
K niektorým právnym aspektom manželstva v Ranných správach RTVS od Jany Mikušovej.

Táto webová stránka používa cookies

Pre personalizáciu obsahu a reklám, pre poskytovanie funkcií sociálnych médií a analýzu návštevnosti využíváme súbory cookie. Informácie o tom, ako náš web používáte, zdieľame so svojími partnermi pre sociálne média, inzercie a analýzy. Partneri tieto údaje môžo skombinovat s ďalšími informáciami, ktoré ste im poskytli alebo ktoré získali v dôsledku toho, že používáte ich služby. V prípade Vášho súhlasu prosím pokračujte pri prehliadaní webovej stránky a stačte OK.
Spracovaniu cookies zabránite zmenou nastavenia v internetovom prehliadači.(Viac informácií)

OK

Súbory cookie sú malé textové súbory, ktoré môžu webové stránky používať na zefektívnenie používateľskej skúsenosti.
Zákon uvádza, že na Vašom zariadení môžeme ukladať súbory cookie, ak sú pre prevádzku týchto stránok nevyhnutné. Pre všetky ostatné typy súborov cookie potrebujeme vaše povolenie.
Táto stránka používa rôzne typy súborov cookie. Niektoré súbory cookie sú umiestnené službami tretích strán, ktoré sa zobrazujú na našich stránkach.
Získajte viac informácií o tom, kto sme, ako nás môžete kontaktovať a ako spracovávame osobné údaje v našich Pravidlách ochrany osobných údajov. Váš súhlas sa vzťahuje na nasledujúce domény: www.bratis.law